Foto-video aneb ohlédnutí za koncertem
73. Zpívaná Vladimír Merta a Los Utřinos
foto: Miloš Truhlář (čb) a Pavel Tomíška (barva)
Vladimír Merta
V pátek 22. září se v restauraci U Hájků v Nových Dvorech konala již 73. Zpívaná. Naším vzácným hostem byl Pan kytarista a básník Vladimír Merta, legenda všech legend. Po přestávce vystoupila kolínská partička Los Utřinos.
Na Vladimíra jsem chodil před mnoha a mnoha lety do pražské Baráčnické Rychty. Bylo to někdy kolem roku 1977. Vystupovali zde pravidelně členové sdružení Šafrán – Petr Lutka, Jaroslav Hutka, Vlasta Třešňák, Dáša Voňková, Pepa Nos a samozřejmě i Vladimír Merta. Už tenkrát jsem hltal Mertovy texty, uchvátil mě i způsob jeho zpěvu, kdy s naprostou samozřejmostí používal fistuli i nečekaně působivé basové rejstříky. V té době ale byla především naprosto nepřehlédnutelná jeho hra na akustickou kytaru. Vladimír se netajil s tím, že používá několik kytar. Vzpomínám si na jeho slova, kdy řekl, že "si nedávno koupil několik bulharských kousků, ze kterých vylámal zpevňující vnitřní příčky a kytary se tím pádem zbortily samy do sebe. Ale jedna vydržela, perfektně ladí a na tu vám teď hraju…"
I tentokrát hrál Merta na dvě kytary a nezůstal dlužný své pověsti brilantního kytaristy, který hraje vlastním originálním způsobem. Do programu zařadil několik starých songů i úplné novinky. Diváky pobavil například ve chvíli, kdy hrál lidovku z česko - slovenského pomezí "banjovým stylem" (jak sám podotknul), který odkoukal od světově proslulého banjisty Earla Scruggse. Bylo úžasné sledovat tohoto legendárního písničkáře, který bavil téměř zaplněný sál hospody U Hájků téměř sto minut!
Po přestávce zahráli kolínští Los Utřinos, bluesová klasika v podání starých bardů, kteří se na závěr večera blýskli českou verzí slavné písně Jimiho Hendrixe Hey, Joe. Další vydařený koncert, který navštívili z velké části i noví diváci. Jsme rádi, že chodíte, tak přijďte i v pátek 27. října na Neřež a brněnský Přístav!
Zdeněk Vřešťál